Dárek pro milovníky severských detektivek – nová autorka s diplomem z glaciologie ví o polárních oblastech i to nejmenší, a právě její důkladná znalosti prostředí vydatně pomáhá budovat tu správnou mrazivou atmosféru v novém románu z ledového severu…
Román Pátrání je o děvčátku, které zmizelo z mateřské školky. Když se řekne zločin ve školce, každému se hned vybaví nedávný masakr v Americe, takže nějaké pohřešované dítě je proti tomu slabý odvar. Realita někdy bývá stokrát horší a fikce tu má být od toho, aby člověk přišel na jiné myšlenky. Ale v tomto případě se člověk srovnávání a přemýšlení o masakru prostě ubránit nemůže. Alespoň ze začátku…
Tenhle fiktivní příběh založený na velmi dobré znalosti reálií má stránku za stránkou tolik odlišností, až už čtenář přestane srovnávat a plně se soustředí na arktické Špicberky. Tam se v mrazivém únoru odehrává napínavé vyšetřování, v městečku tak malém, že tam každý každého zná, a skoro všichni pracují pro nedalekou důlní společnost.
Špicberky jsou velmi specifické, coby souostroví jsou izolované od pevninského Norska, takže místní úřad hejtmanky má celkem dobrý přehled o pohybech lidí na ostrovech. Působí to vlastně hodně stísněně a správně seversky depresivně, všechen ten sníh, polární noc, kolem dokola ledová planina, korunovaná ledovci, zkrátka místo, kde dávají dobrou noc lední medvědi. A všechen ten zimní útlum se tu ještě kombinuje s podvědomým strachem z důlního neštěstí, které hrozí i přes sebelepší bezpečnostní opatření.
Pátrání je přímo ukázkový severský krimi-román. Najdeme tu všechno: sníh a mráz, zimní melancholii, civilní podání obyčejných lidí a jejich snahu se přizpůsobit tvrdým podmínkám, a chybějící výraznou hlavní postavu. Sice má trošku víc prostoru hejtmančin policista Knut Fjeld, ale příběh také sleduje množství dalších postav, z nichž všichni jsou svým způsobem důležité, i třeba jen k dotvoření té uzavřené atmosféry. Hejtmanka Anne Lise, důlní inženýr Olsen, utrápená a osamělé Frøydis…
Sama jsem byla překvapená, jak mě vyprávění vtáhlo, i když tu vlastně žádná vyloženě detektivní záhada nebyla, neřešilo se kdo, jako spíš jestli – malou Ellu vůbec najdou. Fascinovalo mě, jak se pomaličku mění psychika křehké bytosti, vystavené zimě, samotě a především zradě. Všechno to postupně do sebe tak hezky zapadalo, i vychytralí pašeráci, zvýšená hladina metanu v šachtě, zmrzačený starý horník, každý dílek skládačky našel své místo. A to, že se spořádaně plynoucí vyšetřování nenápadně zdramatizovalo a nabralo nečekaný směr, byla už jen třešinka na dortu, potvrzení, že autorka celou dobu věděla, kam přesně chce čtenáře zavést.
Pátrání představuje čtenáři nové skandinávské území, oblast odříznutou od pevniny, kde je tak málo lidí, že kriminalita je téměř na nule. Správný autor detektivek však překoná i takovou překážku a naservíruje čtenáři plnohodnotný a hlavně věrohodný příběh, ideální ke čtení u krbu s horkým punčem vedle křesla, tak jak se to povedlo Monice Kristensen…
Originál: Kullunge, 2008
Překlad: Iva Vedralová
Vydalo: Motto, 2012
285 stran
www.albatrosmedia.cz
